1 kapitola
Byl nádherný letní večer všichni v Kvikálkově pomalu usínali, jen v jednom domě svítilo jedno světlo. Světlo vycházelo z domu číslo 4, kde byl stále vzhůru jeden chlapec, chlapec s nachovou jizvou ve tvaru blesku. Jak jistě všichni víte, ten chlapec se jmenoval Harry Potter.
Harry právě dělal úkol z lektvarů. Nevěděl proč, ale pouze lektvary mu pomáhaly zapomenout na smrt svého kmotra, Siriuse Blacka. Dělal co mohl, aby na tu noc nemyslel, na tu noc, kdy se to vše stalo. Harry byl už daleko od hlavního centra dění, když tam vtrhnul Brumbál, tak Smrtijedi přestali bojovat, pouze jeden pár dále bojoval a to právě Sirius s Bellatrix, svojí sestřenicí. Bellatrix prohodila Siriuse Obloukem smrti.
Ne, nesmím na to myslet, pomyslel si Harry Stejně za to může Brumbál. Jen tam stál, nechal Siriuse prohodit Obloukem a ani nehnul brvou a ještě k tomu ani nesvázal Bellatrix, jen jí nechal jít. Mumlal si Harry pro sebe naštvaně. Další den měl mít narozeniny. Těšil se na ně, určitě dostane spoustu knih. Hodně se změnil. Teď myslel jen na to, aby se pomstil třem lidem, které nenáviděl: Albuse Brumbála, Bellatrix Lestrangerovou a lorda Voldemorta. Jen těžko se dalo srovnávat, kterého nenávidí víc. Voldemort mu sice vzal rodiče, ale to bylo dávno. Teď mu Belatrix vzala Siriuse a to bolí o hodně víc, než dávná smrt rodičů. Rozhodl se, že zítra odejde navždy daleko od Kvikálkova, přátel i Řádu.
Dokončil lektvar na bezesný spánek, na kterém pracoval už 3 dny. Teď si ho nalil do lahviček a jednu si vzal a okamžitě usnul.
Vzbudil se v 8 hodin ráno a na okně už čekaly čtyři sovy, z toho byla jedna čistě černá a když letěla, táhly za ní provazce temnoty. Rozhodl se, že se nejdříve podívá na ty zbívající tři. Jak očekával, všechny nesly nějakou knihu. Od Hermiony dostal knihu o lektvarech, od Remuse knihu o temných tvorech a křížencích a od Rona knihu o útočných kouzlech.
Zřejmě nechtěli plýtvat pergameny a tak dopis byl pouze u Ronovy sovy.
Harry, ty prej děláš lektvary. Nejsi náhodou nemocnej nebo tě netrefila nějaká kletba? Vždyť lektvary nenávidíš nebo se něco změnilo? Jasně, chtěl bych ti poblahopřát k 16. narozeninám a jestli si zmagořil kvůli Siriusově smrti, tak to chápu. Hermiona si myslí, že ti tímhle dopisem moc náladu nezvednu, ale já doufám že jo. Doufám že se ti můj dárek líbil.
PS: Dárek vybírala Hermiona prej už máš snad všechny knihy o Famfrpálu co jdou
PSS: Tátu povýšili teď je vedoucím oboru
Ron
Teď se Harry zamračil na tu tajemnou temnou sovu. Řekl si, že se nic nestane, když si přečte jeden dopis a tak ho odvázal z nohy té temné a přesto tak tajemné sovy. Velmi se podivil, když otevíral sněhově bílý pergamen, na kterém bylo temně černým písmem napsáno:
Vážený pane Pottere,
po uvážení jsem se rozhodli Vás přijmout do studia temnosvětlých mágů. Dosud jste bojoval za stranu světla a rozhodnutím se pomstít Brumbálovi jste se nevědomky přidal na stranu temnoty a právě z těchto důvodů nastupujete na naší akademii.
Očekáváme vás za 5 dní v Kanadě. Jistě si říkáte, že je to daleko, ale v druhé obálce máte letenku. Pokud nechcete čekat nebo se nemůžete ukázat, řekněte: recludo anthropos. Objeví se člověk, který Vás dopraví na školu.
Harry doslova čuměl. Řekl si, že tam pojede hned, jen co nakoupí na Příčné ulici. Vzal si tedy všechny své věci: hábit s hlubokou kápí, aby mu nebylo vidět do obličeje a vyšel před dům, dům do kterého neměl v úmyslu se již nikdy vrátit, dům kde zažil tolik špatného.
Hůlkou si odmávnul Záchranný autobus, zaplatil 3 galeony, aby ho vzali přednostně. ,,Hej, Ernie! Máme tu VIP zákazníka, tak ho vem přednostně," řekl zřejmě nějaký nový průvodčí a dál si četl Denního věštce.
Během 5 minut byli v Děravém kotli. Harry jím rychle prošel. Nechtěl, aby ho někdo poznal. Zaklepal na správné cihly a objevil se v naprosto prázdné Příčné ulici. Sem tam prošla nějaká skupinka lidí a co nejrychleji zalezla do nějakého obchodu. Právě kolem něj prošel bystrozor. Ministerstvo konečně něco dělá, řekl si pro sebe a vešel do Banky, kde dal staršímu skřetovy klíč. Prohodil s ním pár slov a dozvěděl se pouze to, že se tu objevuje čím dál víc Smrtijedů, kteří jezdí po ,,nákupech“. Pak přetrpěl jízdu vozíkem a vyzvedl si asi půlku svého mění, které dal do bezedného měštce s tím, že za zbytek si koupí menší panství nebo malý hrad ,pokud bude mít dost peněz.
Jen co vyjel vozíkem nahoru, tak okamžitě zamířil za skřetem, který obstarává nemovitosti.
,,Dobrý den," pozdravil Harry. ,,Dobrý den," odvětil skřet
,,Chtěl bych vás požádat o koupi nemovitosti, spíše většího sídla nebo menšího hradu."
,,Ano máte štěstí pane..."
,,Můžete mi říkat Invisus, pane." ,,Jistě pane Invisusi, máme tu zrovna jeden malý zámek. Cena je malá a to z důvodu chybějícího nábytku a také proto, že se nalézá v opuštěném lese v Irsku," řekl skřet a podal mu plány a obrázek hradu. Harrymu se ten hrad líbil. Byl tajemný a přesto nádherný neodradila ho ani cena, 20 000 galeonů. Zaplatil to tedy ze svého účtu, a po zjištění, že mu na účtu zbylo ještě 2000 galeonů řekl skřetovy, ať za zbytek peněz dokoupí nábytek v černé, stříbrné a bílé barvě. ,,Vše samozřejmě moderní," dodal jen tak mimochodem Harry. Poté se skřetem rozloučil a vyrazil na nákupy.
Hned, jen co vyšel z budovy si všimnul malého obchodu, který se zabýval prodejem hábitů a moderního oblečení pro kouzelníky. To všechno zjistil zapomoci cedule, která byla nad obchodem; vešel ,,Dobrý den, přejete si?" pozdravil ho starší prodavač. ,,Chtěl bych nový hábit a kouzelnický oblek, vše v černobílé nebo stříbrné anebo ty barvy radši zkombinujte," řekl svůj požadavek Harry. „Samozřejmě pane," odvětil prodavač a usmál se. ,,Ten hábit i oblek udělejte co nejdříve. Přál bych si v něm ještě dnes odejít," řekl Harry chladně. ,,Jistě pane, počkejte pět minut." Když prodavač přesně po pěti minutách donesl oblek, Harry z něj nemohl spustit oči. Zářivě bílá barva plynule přecházela na stříbrnou a ta zase na temně černou. Zaplatil tedy 300 galeonů, podivil se té ceně, ale když mu prodavač vysvětlil, že je to neskutečně vzácná látka a odrazí většinu kleteb Neutrální magie, tak zaplatil a odešel
Poté vešel do Ollivanderova obchodu. Dlouhou dobu nemohl Ollivander najít hůlku, která by mu vyhovovala. Když dostal hůlku se substancí z tvora temného nebo jenom čistého; hůlka explodovala. Tak byl Ollivander nucen dát tomuto neznámému zákazníkovy hůlku, která má dvě substance a to blánu z temného onyxového draka a žíni z jednorožce. Hůlka ho přijala bez problémů. ,,Ta hůlka je tu již velmi dlouho, myslím, že ji vyrobil ještě můj pra pra dědeček a doufám, že vám bude dobře sloužit."
Harry tomu nedával velký význam a tak se jen chladně zeptal ,,Kolik?"
,,50 galeonů," odpověděl Ollivander.
Harry zaplatil a odešel do obchodu s knihami, kde nakoupil knihy jako Runová magie od začátečníka pro mistra, Bílá magie také ubližuje, Černá magie jak ji neznáte, Kouzlení bez hůlky a knihu s názvem Neutrální magie a její druhy.
Poté vyřkl tu formuly, která mu změní život.
,,Recludo anthropos!"
Komentáře
Přehled komentářů
Jestly, formuly ... dál jsem nečetl... když chceš psát, tak se první nauč psát.
mnoo...
(Saskya, 29. 6. 2008 17:56)
náhodou je to pekné a hneď od začiatku zaujímavé.. veľmi sa mi to páči.. :) idem čítať ďalej..
Lubiiim, keď je Dubmy (Brumla) za zléého :D
ha ha ha
(shadow, 6. 6. 2008 14:35)jé to je tak povedené ne to je jen for vím že píšu strašně tak komentujte
Pravopis
(Ribol, 18. 5. 2009 10:21)